všechny články

Klasická auta na pozadí Alp, skrze Leicu M6

Zima bývá dlouhá, všichni automobilový nadšenci mají pečlivě zazimováno, avšak je tu jeden podnik, který se již 30 let pořádá v okolí Rakouského Dachsteinu. Planai classic je setinková rally na přesnost s vozy, které jsou vyrobeny do roku 1972. Je to místo, kde parta gentlemanů prohání své vozy tři dny na sněhu a ledu na kulisách alpských štítů. Letos se objevila auta, která nejsou běžně k vidění ani na závodech historiků. Zlatý hřeb celého závodu je finální stoupání silnicemi na vrchol sjezdovky Planai.

Již druhý rok, tentokrát jako oficiální člen media teamu, jsem první víkend v lednu vyrazil do Dachsteinu. Letos jsem se rozhodl s sebou vzít i mojí Leicu M6 s objektivem voightlander 35/1,4 MC V2 (puristi prominou, ale bohužel pořádné Leica sklo je stále mimo můj rozpočet) a mou fuji GW690II spolu s mým Digitálním setem.

Jelikož analogové fotografie z tohoto eventu byly takový spíše “soul driven” projekt, a také kvůli vědomí, že musím odevzdat seriozní set digitálem, tak padla volba na několik expirovaných rolí Fujifilm Superia 200, méně vídaný a značně expirovaný rossmann 400 a dále jsem sebou vzal i expirovanou Velvii 50 a pár svitkových porter 160 NC.

Mojí leicu M6 vlastním již třetím rokem a musím přiznat, že jsem byl ze začátku trochu skeptický jestli kolem M těl není jen zbytečně velký hype. Není! Po nějaké době mi došlo, že mi Leica opravdu naprosto ustopila z procesu focení a splynuli jsme v jedno.

Bylo super vidět pohledy řidičů když si všimli, že je fotím malým analogoým tělíčkem a že po pár fotkách měním role filmu. Byl to takový ice breaker a poznal jsem díky Leice spoustu prima automobilových nadšenců nejen v Rakousku. Je to už X krát omýlaný fakt, ale M těla opravdu “jen” fotí, nepřekáží a dovolí mi se soustředit na kompozice - Hlavně na momenty, které by jinak člověk propásl.

Jakub Vít
@somal1sh