všechny články

Ostrost objektivů a jak vlastně vybrat ten nejlepší?

Otázka je jednoduchá: Je ostřejší objektiv, ostřejší reprodukce reality, objektivně lepší? Jasně, teď se většina z Vás zatváří chytře a řekne si, že je to vážně hlavně o charakteru obrazu a ne o absolutní ostrosti, že? Naštěstí to ale není jen otázka ANO / NE, ale komplexní téma, které si tu dnes rozebereme.

Dnešní lineárně hodnotová společnost vnímá svět velmi jednoduše: Víc peněz = lepší hospodaření, Více gólů = lepší hráč, Víc diváků = lepší dílo, ostřejší objektiv = lepší objektiv, dražší objektiv = lepší objektiv. A dává to smysl, my lidé máme rádi jistoty a tyto jednoduše a jasně definované hodnoty jistotu znamenají, dávají nám možnost se v komplikovaném světě jednoduše orientovat. A jsem si jistý, že tento náš spor o ostrost nalezneme v každém oboru, v technickém řešení aut, ve světě točené zmrzliny, všude. To znamená, že jen lidé z oboru mají možnost a znalosti se nad problematikou hluboce zamyslet a prohlídnout tak všeobecně přijímanou falešnou hodnotu.

Čím ostřejší objektiv, tím je nákladnější ho vyrobit a tím vyšší je jeho výsledná cena. Ostrost je tedy určitě optická hodnota, při jejíž zvyšování se úměrně zvyšují náklady na vývoj a na výrobu. Obecně lze říci, že je ten objektiv více impozantní než objektiv málo ostrý.

Společnost, tedy třeba Nikon, objektiv vyrobí a uvede na trh. A tady začíná ta hra na falešné hodnoty: Jak produkt prodáme? Proč by si ho někdo měl koupit? Po více jak 100 letech nabízení objektivů už jsou společnosti dávno poučené.

Pouhý fakt, že objektiv generuje obraz určitých vizuálních kvalit, nikomu ono sklo neprodá (tady se nabízí otázka, jestli tyto kvality nejsou jen složením technických hodnot, které tady arogantně prohlašuji za falešné, na druhou stranu si myslím, že stejně tak, jako nemůžeme takto jednoduše hodnotově definovat např. svou manželku, nejde to ani u obrazového výstupu objektivu, přestože postupně můžeme ty technické hodnoty definovat a měřit podle vymyšlené škály). Společnost musí vymyslet, kvůli čemu by si zákazník měl objektiv koupit (protože ho reálně pravděpodobně nepotřebuje). A naprostá většina zákazníků bohužel zastává falešné hodnoty, tedy aby si produkt koupili, potřebují slyšet jednoduché informace - objektiv je velmi ostrý, objektiv je malý, objektiv, co dělá rozmazané pozadí, nejlehčí objektiv v naší nabídce, objektiv, kterým můžete fotit i v noci. A zrovna ostrost se lehce v recenzích znázorňuje - přiblížíte fotku na 200% a je to jasný. Navíc, když se podíváte na tyto recenze (většinou psané recenzenty, nikoliv fotografy!), je zřejmé, že taky chápou (nebo spíš intuitivně vnímají), že výstup jejich recenzí musí být jednoduchý, jinak by ty recenze nikdo nečetl, tedy objektiv je ostrý, ale velký. Objektiv sice není moc světelný, ale zase je vhodný na cestování atd.

Objektiv nelze vybírat na základě na takovéto falešné hodnoty. Tyto hodnoty, co si tady popisujeme, jsou jen námi uměle vytvořená škála, která ulehčuje celý proces výroby, propagace apod. Abychom ale byli s výběrem šťastní, budeme si muset holt dát trochu víc práce, obětovat tomu výběru trochu víc času, a tyto škály hodnot si vytvořit vlastní: takové, které si ušijeme přímo na míru. Já osobně mám jednu takovou hodnotovou škálu: Jaký mám z objektivu pocit. Je to mix všech technických aspektů. Právě ostrost tak důležitou roli nehraje, zajímá mě jaký objektiv vydává zvuk při změně clonového čísla, jak důvtipně je řešena jeho krytka, jak vykreslí pozadí mimo rovinu ostrosti, jeho velikost, apod.

A proto na vás apeluji, nenechte se při výběru objektivu zblbnout, protože hrozí, že skončíte s perfektně ostrým objektiv, ale bez špetky vkusu, s podivným designem a když vám do něj zasvítí sluníčko, tak tam bude jen velká světlá šmouha. Kupte si Elmarit 28mm asph., z toho mám opravdu dobrej pocit :)

Ondřej Wolf
@ondrej_wolf